BUNKR BEZOVKA
Protiatomový kryt je komplex v podzemí Parukářky (vrchu Sv. Kříže) na pražském Žižkově.Komplex byl vybudován v letech 1950-1955 a počítal s ukrytím přibližně 5 000 osob. Do krytu vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací věže, použitelné též jako nouzový východ. Komplex je vybaven vlastním zdrojem elektřiny, vody a vzduchotechnikou. Kryt je dodnes součástí integrovaného záchranného systému obyvatelstva vrámci CO a po systému Pražského metra je největším úkrytem co do počtu osob s kapacitou až 2500 osob 1os/m2 (maximálně 5000 osob 2os/m2). V dalších částech se dneska nachází sklady pro Záchranný Zbor Města či místnosti pro použítí Policie ČR. Také se zde z důvodu unikátního interiéru natáčeli i některé známé či méně známé filmy, reklamy a videoklipy (příklady v galerii).

EXPOZICE Z DOB STUDENĚ VÁLKY
V jedné z částí bunkru je umístěna expozice s obsahem tématy bunkru jako takového, civilní ochrana před rokem 1989, atomová válka a její dopady a s tím i spjaté politické dějiny státu v daném dějepisném období.

Součátí technické expozice v tunelech bunkru jsou originální předměty z dané doby jako jsou plynové masky, výstroj a vybavení ČSLA (Československá lidová armáda), protichemické obleky, dozimetry, radiometry a jiné mérící přístroje pro použítí v případě atomové a chemické války, uniformy, vlajky, odznaky, armádní zásoby, plakáty, fotografie, knihy, noviny a publikace spojené s tématem civilní ochrany a obdobím studené války.

STRUKTURA
Expoziční část se skláda ze 3 sekcí:
- místnosti s výstrojí (hlavní výstavní část obsahující také fotopanely s dějepisnźmi přehledy 20. století)
- technické zázemí (původní strojovny sloužíci k zásobování vzduchem pŕi izolaci objektu od světa)
- chodby a tunely (spojovací chodby, tunely a místnosti sloužící k umístěni evakuovaných osob)

STUDENÁ VÁLKA
Jako studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война; zhruba 1947-1991) se označuje stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a hospodářské konkurence, který vypukl po druhé světové válce (1939-1945) mezi komunistickými státy - zejména Sovětským svazem a jeho satelitními státy a spojenci - a západními státy, zejména Spojenými státy a jejich spojenci. Konflikt začal zhruba roku 1947 a trval do zániku Sovětského svazu roku 1991. Hlavní účastníci boj vedli především budováním vojenských koalic, pomocí zranitelným státům, zástupnými válkami, špionáží, propagandou, závody ve zbrojení, rivalitou při sportovních kláních a předháněním se v technické vyspělosti (např. kosmické závody).

STRACH A REALITA
Největší riziko pro válku a nejhorším momentem Studené války byla Kubánská krize kde byla hrozna atomárního konfliktu nejreálnejší. Obě strany sice investovali enormní prostředky do zabezpečeni, staveb a plánů pro takovou případnou situaci, ale stejně si obě strany byli vědomy toho, že jakýkoliv i sebemenší konflikt a jeho eskalace by vedla k totální destrukci všech zasažených států a neměl by v podstatě vítěze. Po roce 1989 a obzvláště po členství v NATO většina staveb postrádala přímé využití vzhledem k odstraněńi větsiny hrozeb války.

SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY
Civilní ochrana je souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky.
Civilní ochrana se stává za válečného stavu součástí systému obrany státu a zabezpečuje výkon humanitárních úkolů uvedených v čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949, přijatého v Ženevě dne 8. června 1977.

OSTATNÍ BUNKRY
Mezi nejznámější ostatní objekty sloužící pro případ krizovźch situací a evakuaci obyvatelstva je systém metra, objekt krytu na vrchu Vítkov, objekt Palmovka, objekt Hlavní nádraží, prezidentský kryt na Pražském hradě (postaven za éry prezidenta Zápotockého, ůdajně 60m pod urovní hradu) a vladní kryt na Klárově někdy nazýván jako první stavba souvisejíci s projektem metra v Praze.

V kopci Parukářka se také nacházi založní objekt českých Radiokomunikací sídlících nedaleko u nákladovehó nádraží, který byl aktivován a připraven k použití při invazi sovětských vojsk v srpnu 1968.
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky